Ratifikace Evropské ústavní smlouvy Německým spolkovým sněmem dne 12. května 2005

Německý spolkový sněm ratifikoval dne 12. května 2005 Evropskou ústavní smlouvu. Pro hlasovalo 569 poslanců z 594 přítomných. Proti hlasovalo 23 poslanců a 2 se zdrželi hlasování. Nyní musí souhlasit ještě spolková rada, zemská komora. Hlasování je očekáváno dne 27. května 2005. Pro ratifikaci je v obou komorách potřebná dvoutřetinová většina.

Spolkový kancléř Gerhard Schröder k tomu ve svém vládním prohlášení řekl (výňatky):

"Na základě ústavy bude Evropská unie více schopná rozhodovat a zároveň zůstane schopná politického vedení. Díky Ústavě bude Evropská Unie demokratičtější a bližší všem občanům. Evropský parlament bude posílen a obdrží více práv spoluúčasti. Národní parlamenty dostanou dodatečná informační a kontrolní práva. Kompetence mezi národní a evropskou úrovní budou v Evropské ústavě jasněji odděleny.

Způsobem rozhodování ‚dvojité většiny‘ má ústava na zřeteli prastarý demokratický princip ‚jeden občan, jeden hlas‘. Proto také není žádných pochyb: kdo chce v Evropě více demokracie, musí hlasovat pro Ústavu.

Tato ústava, o které dnes hlasujeme, je výsledkem demokratického procesu, který nemá v dějinách evropské integrace obdoby.Historicky zapadá ústava do kontinuity Evropy, která své poučení čerpala ze strastiplných dějin 20. století. Do té míry je ústava jak dokumentem sebeujištění, tak i výrazem pro samozřejmost sjednocené Evropy na začátku 21. století.

Je to Evropa, která se považuje za společnost hodnot, a která na univerzálních hodnotách a nezpochybnitelných lidských právech spočívá. Je to Evropa , která spojuje demokracii s ekonomickou produktivitou a sociální solidaritou v jeden jedinečný model společnosti. Je to Evropa, jakou se rozumí sociální, ekonomická, kulturní a politická pospolitost. Která chce být zcela vědomě více než pouhou geografickou jednotkou, více než vnitřním trhem a zónou volného obchodu. Která chce vystupovat a jednat jako vnitřní jednotka. Podle svého pevného přesvědčení: společně můžeme my Evropané dosáhnout více než každý sám za sebe. Je to Evropa, která chce být jednohlasně pro mír a multilateralismus, chce být silným partnerem pro spravedlivé a kooperativní uspořádání světa.

Ústava takovou Evropu nestvoří. Ale nabízí rámec, instituce a postupy, aby rozšířená Evropa mohla jít dále svou cestou. A propůjčí evropské integraci nový impuls, novou dynamiku. Ústavou dáváme my Evropané ve svobodném sebeurčení nový systém řádu, který spojí fragmenty dosavadních evropských smluv ve vylepšené a harmoničtější formě.

Ústava také nemění statiku nebo architekturu ve společné Evropě. Nezná dominanci a nebuduje žádnou ‚francouzskou Evropu‘, natož pak ‚Evropu německou‘, nýbrž skutečně ‚evropskou Evropu‘.

Kontinuita evropské politiky patří k základnímu koncensu všech německých vlád a všech německých demokratů. Tento konsensus bychom měli potvrdit jednoznačným ‚ano‘ Evropské ústavě ve spolkovém sněmu i ve spolkové radě.“