Velvyslanec

Arndt Freytag von Loringhoven
[fts_twitter tweets_count=2 cover_photo=no stats_bar=no show_retweets=no show_replies=no search=#CzechRepublic]

FAQ

Zjednodušení a změny v oblasti pohybu osob a zboží
po vstupu ČR do EU dne 1. května 2004

  1. Imigrační předpisy
  2. Kontroly na hranicích
  3. Pravidla jednotného vnitřního trhu pro státní příslušníky z kandidátských zemí
  4. Vzájemné uznávání profesních kvalifikací
  5. Sociální otázky


I. Imigrační předpisy

Budou státní příslušníci ČR při svém příjezdu do stávajících členských zemí potřebovat po vstupu do EU cestovní pas nebo bude postačující osobní průkaz?

Podle § 14 odst. 2 č. 7 německého cizineckého zákona respektive podle článku 3 RL 68/360 pro vstup do Německa je osobní průkaz postačující.

Budou potřebovat státní příslušníci z kandidátských zemí pro pobyty v Německu od okamžiku vstupu ČR do EU vizum ?

Vízová povinnost pro státní příslušníky kandidátských zemí nezávisle na účelu a délce pobytu po vstupu odpadne. Vízové řízení je zrušeno. Státní příslušníci mohou o povolení k pobytu EG, které potřebují pro pobyt delší než tři měsíce, zažádat po přicestování.


II. Kontroly na hranicích

Budou po vstupu do EU i nadále prováděny kontroly osob na „nových vnitřních hranicích“ (hranice mezi starými a novými členskými státy) ?

Policejní dozorování hranic a policejní kontroly přeshraničního styku zůstanou ponejprv beze změny, to znamená, že i po vstupu Polska a České republiky do EU budou nadále prováděny kontroly osob na hranicích s těmito kandidátskými zeměmi.
Kandidátské země musí se vstupem převzít šengenské právní úpravy. Nebudou se ještě nebudou aplikovat pouze ta ustanovení, která bezprostředně souvisejí s pozdějším zahájením kontrol na vnitřních hranicích. Tyto úpravy vstoupí v platnost teprve po dalším jednomyslném rozhodnutí Rady, která ho udělá pro každou kandidátskou zemi zvlášť, jakmile podá příslušná členská země důkaz o tom, že splňuje veškerá potřebná kritéria. K tomu patří především přístup k šengenskému informačnímu systému a účinná kontrola vnějších hranic. Potom odpadnou rovněž kontroly osob na vnitřních hranicích a tím i kontroly osob na německo-polské a německo-české hranici.

Budou po vstupu do EU nadále prováděny kontroly zboží na hranicích mezi starými a novými členskými státy ?

Se vstupem 1. května 2004 už v zásadě nebudou existovat kontroly zboží ve smyslu celní kontroly. Podle platných úprav EU to nevylučuje namátkové kontroly v rámci policejního dozorování hranic a policejní kontroly přeshraničního styku tak, jak byly také dosud praktikovány mezi (starými) členskými zeměmi EU. Tím se rovněž stanou obsoletními (překonanými) dosud platné bilaterální úmluvy o odbavování na hranicích mezi Německem a Polskem a též Českou republikou v oblasti celně právní.

III. Pravidla jednotného vnitřního trhu pro státní příslušníky z kandidátských zemí

Volný pohyb pracovních sil

Budou moci státní příslušníci kandidátských zemí pracovat po vstupu do EU v Německu a využívat volnosti pohybu pracovních sil v EU ?

Ve smlouvě o vstupu do EU byla pro volnost pohybu pracovních sil dohodnuta určitá přechodná opatření. Stávající členské země EU mohou podle nich omezit volný pohyb pracovních sil pro občany kandidátských zemí až na sedm let tím způsobem, že povolení k zaměstnání bude probíhat na základě národního respektive bilaterálního práva. Nutnost omezení musí být přezkoumána po dvou a obnoveně po třech letech.
Pouze státní příslušníci Malty a Kypru jsou z toho vyjmuti, ti budou volnosti pohybu parcovních sil užívat po vstupu neomezeně.

Využije Německo možnosti využívat přechodná období ?

Německo využije přechodného období přinejmenším první dva roky. O dalším následném nárokování přechodných období bude obnoveně rozhodnuto po dvou letech v závislosti na vývoji na německém trhu práce.
S vyjímkou státních příslušníků Malty a Kypru tak zůstanou během přechodného období pro povolování výkonu zaměstnání státních příslušníků z kandidátských zemí nadále v platnosti relevantní národní předpisy a existující bilaterální dohody s kandidátskými zeměmi. Podle platného práva pro pracovní povolení potřebují státní příslušníci z kandidátských zemí pro výkon zaměstnání v Německu během přechodného období i nadále pracovní povolení, které si musí opatřit před přijetím zaměstnání.

Jaká je právní situace v ostatních členských státech ?

Podle současného stavu Velká Británie a Dánsko otevřou své trhy práce od 1. května 2004 a nebudou si nárokovat přechodná období pro omezení volného pohybu pracovních sil. Jiné členské státy jako např. Nizozemí, Švédsko, Irsko a Řecko oznámily, že budou své trhy práce rovněž liberalizovat, konečné rozhodnutí však ještě nepadlo.

Jaká zlepšení již vyplývají pro státní příslušníky kandidátských zemí z přístupové smlouvy pokud jde o přístup na trh práce ?

Pro státní příslušníky z kandidátských zemí, kteří jsou v okamžiku vstupu 1. května 2004 anebo potom nejméně dvanáct měsíců zaměstnáni u zaměstnavatele v Německu, počítá přístupová smlouva s tím, že získají neomezené právo přístupu na trh práce. Platí to rovněž pro rodinné příslušníky těchto zaměstnanců, kteří u nich v okamžiku vstupu bydlí nebo po pozdějším přicestování pobývali v Německu nejméně 18 měsíců.
Mimoto počítá přístupová smlouva pro pracovníky z kandidátských zemí s tím, že jim při novém povolování zaměstnání v Německu musí být dána přednost před povoleními pro pracovní síly ze třetích zemí (tzv. komunitární preference).

S jakými možnostmi přístupu na německý trh práce počítá německé právo pro pracovní povolení jakož i bilaterální úmluvy a dohody?

Činnosti, pro které může být v Německu uděleno pracovní povolení k přijetí zaměstnání, vyplývají z úprav nařízení o vyjímce ze zastavení získávání pracovníků (ASAV) a z nařízení o pracovních povoleních pro vysoce kvalifikované odborníky na informační a komunikační technologie (IT-ArGV).

Budou zaměstnanci z kandidátských zemi, kteří chtějí v rámci přechodných opatření pracovat od 1. května 2004 v Německu, potřebovat pracovní povolení a povolení k pobytu, resp. vizum ?

Vizum není zapotřebí. Vízové řízení bylo zrušeno. Pracovníci z kandidátských zemí dostanou jako občané Unie povolení k pobytu v ES. Poněvadž bude volný pohyb pracovních sil pro kandidátské země ze střední a východní Evropy přechodně ještě omezen, zůstává i po přechodné období nadále aplikovatelné dosavadní právo pro pracovní povolení.

Jaké úpravy budou platit pro studenty z kandidátských zemí, kteří by chtěli během studia v Německu pracovat (tzv. „minijoby“) ?

Studenti z kandidátských zemí, kteří by chtěli během studia pracovat v Německu, mohou vykonávat zaměstnání nanejvýš tři měsíce v roce. Pracovní povolení pro ně není potřebné (§ 9 č. 9 nařízení o pracovním povolení (ArGV)). Maximální tříměsíční rámec může být vyčerpán jak výlučně zaměstnaním na plný úvazek do 90 úplných pracovních dnů resp. na částečný úvazek do 180 půldnů jakož i kombinací plného a částečného úvazku. Dva půldny přitom platí jako jeden celý pracovní den. Z důvodů zjednodušení přitom úřady práce vycházejí zásadně z půldne, jestliže denní pracovní doba nepřesáhne čtyři hodiny. Znamená to, že se „poloviční pracovní den“ musí započítat jako spotřebovaný i tehdy, kdy se pracovalo méně než čtyři hodiny.
Kromě toho jsou od pracovního povolení osvobozeni studenti z kandidátských zemí, kteří jsou Centrálou pro zprostředkování práce (ZAV) během jejich studia ve vlasti zprostředkováni do Německa na prázdninovou brigádu v délce nejvýše tří měsíců nebo na odborné praktikum na dobu nejdéle šesti měsíců.

Volný pohyb služeb

Mohou podniky usazené v kandidátských zemích využít volného pohybu služeb ?

Vlastníci podniků a ostatní samostatně činní mohou neomezeně využít volného pohybu služeb pro svou vlastní činnost i pro nasazení svého klíčového personálu. Ke klíčovému personálu patří vedoucí pracovníci a osoby s vysoce odborně specifickou kvalifikací pro určité práce nebo úkoly a znalostmi, které jsou pro provoz nezbytné.
Nasazení jiných pracovníků podniku se sídlem v kandidátských zemích pocházejících z kandidátských zemí v Německu (a Rakousku) je omezeno přechodními opatřeními v přístupové smlouvě. Přístupová smlouva k EU dovoluje Německu opíraje se o aplikování národních úprav přístupu na trh práce, které mohou zůstat zachovány až sedm let, zachovat své národní úpravy po stejné období i v oblasti volného pohybu služeb pro určité sektory hospodářství – stavebnictví a příbuzná hospodářská odvětví, úklid budov a dekorace interiéru. V těchto sektorech mohou firmy z kandidátských zemí nasazovat své zahraniční pracovníky v Německu pouze v rámci platných národních ustanovení a bilaterálních dohod. Především jsou to dohody o vysílání pracovníků na smlouvu o dílo. Tyto dohody počítají s tím, že podniky se sídlem v kandidátských zemích mohou pracovat na provádění stavebních prací atd. v Německo jako subdodavatelé generálního dodavatele se sídlem v Německu. Nasazení zahraničních pracovníků je přitom početně omezeno kontingenty.

Budou-li firmy se sídlem v kandidátských zemích pracovat v rámci přeshraniční služby v oblastech hospodářství, pro která přechodná opatření neplatí, mohou být jejich pracovníci dočasně vysláni v rámci volného pobytu služeb v EU bez pracovně právních omezení.

Ve kterých sektorech hospodářství platí přechodná opatření ohledně poskytování služeb ?

Podle přístupové smlouvy může Německo nárokovat přechodná opatření v následujících sektorech služeb:

Sektor Kód NACE, není-li uvedeno jinak
Stavebnictví včetně příbuzných hospodářských odvětví 45.1 až 45.4 v dodatku ke směrnici
96/71/ES, uvedené činnosti
Úklid budov, inventáře a dopravních prostředků 74.70 úklid budov, inventáře a
dopravních prostředků
Ostatní služby 74.87 pouze činnosti dekoratérů
interiéru

V těchto oblastech služeb je možné poskytování služeb s vlastním personálem z kandidátské země pouze v rámci německého práva pro pracovní povolení a bilaterálních dohod.

V jakém rozsahu a za jakých předpokladů mohou od 1. května 2004 v Německu pracovat řemeslnické firmy z kandidátských zemí ?

Po vstupu do EU mohou řemeslnické firmy z kandidátských zemí pracovat v Německu podle předpokladů platného práva EU a příslušného národního práva. Akreditování řemeslníků ze zemí EU je v zásadě upraveno ve směrnicích EU o uznávání dokladů o profesní způsobilosti a nařízením EWG/EWR o řemeslech bylo transponováno do německého práva.

Řádným předpokladem pro samostatné provozování řemesla je tak minimálně šestiletá samostatná činnost nebo závislé zaměstnání jako vedoucí provozu v příslušném řemesle. Tato doba může být zkrácena na tři roky, jestliže existuje tříleté relevantní a státem uznávané vyučení v oboru nebo pětiletá profesní zkušenost jako závislého zaměstnance. Dalším předpokladem je závěrečná zkouška uznávaná jako rovnocenná s německou mistrovskou zkouškou, k níž je případně nutno doložit případné scházející znalosti či dovednosti prostřednictvím vyrovnávacího kurzu nebo zkoušky způsobilosti.
Řemeslníci z kandidátských zemí, kteří splňují předpoklady podle nařízení o řemeslnících EWG/EWR, si mohou po vstupu založit v Německu pobočku, poněvadž svoboda podnikání bude platit neomezeně okamžitě. Pokud by byly přeshraničně nabízeny řemeslné práce bez pobočky v Německu, platí pro nasazení vlastního personálu (s vyjímkou tzv. klíčového personálu) v některých řemeslných oborech přechodná opatření ještě na dobu až sedmi let po vstupu (viz též odpovědi na obě předchozí otázky). O podrobnějších otázkách ohledně řemeslnického a živnostenského práva informují příslušné živnostenské úřady a komory řemeslníků.

Svoboda podnikání

Mohou samostatně činní respektive podniky z kandidátských zemí podnikat v Německu ?

Podniky a samostatně činní z kandidátských zemí se mohou usazovat v Německu, poku splňují všechny platné předpoklady podle národního práva včetně požadavků na kvalifikaci. Na základě přechodných opatření stanovených přístupovou smlouvou u volného pohybu pracovních sil, která mohou zůstat zachována až sedm let, není zahraničním podnikům z kandidátských zemí dovoleno, přinášet s sebou kromě klíčového personálu podniku další zaměstnance z kandidátské země (viz rovněž odpovědi na předcházející otázky ohledně volného pohybu služeb). Tato omezení neplatí pro podniky a státní příslušníky z Malty a Kypru.


IV. Vzájemné uznávání profesních kvalifikací

Kdy je uznávání profesních kvalifikací potřebné ?

Uznávání profesních kvalifikací je zapotřebí vždy tehdy, jestliže doklady o kvalifikaci jsou podle právních a správních předpisů platných v Německu pro přijetí nebo vykonávání profesní činnosti nezbytné doklady o kvalifikaci resp. je uvádění profesního označení vázáno na vlastnictví diplomu nebo jiného dokladu o kvalifikaci. Jedná se přitom o tzv. vázané profese.

Základ pro uznávání profesních kvalifikací žadatelů z kandidátských zemí tvoří od vstupu těchto zemí do EU směrnice pro uznávání EU. Pro jejich aplikaci neexistují opatření.
U velkého počtu povolání hraje uznání profesní kvalifikace podřadnou roli, poněvadž přístup či vykonávání nejsou právně vázány na vlastnictví dokladu o způsobilosti.

Existuje přechodné období pro oblast vzájemného uznávání profesních kvalifikací ?

Kandidátské země se budou od samého začátku zúčastňovat systému uznávání praktikovaného v EU. Vzájemné uznávání se bude uskutečňovat na základě směrnic EU o uznávání. Pro aplikaci nejsou přechodná opatření.

Bude vzájemné uznávání probíhat automaticky ?

Uznávání zahraničních profesních kvalifikací se bude uskutečňovat na žádost u příslušných úřadů.
V Německu jsou pro uznávání profesních kvalifikací příslušné následující úřady:

Právní zástupce nejvyšší úřad justiční správy příslušné země SRN, může
delegovat pravomoci na podřízené úřady
Patentní zástupce Německý patentový úřad Mnichov
Daňový poradce nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro finanční správu, může delegovat pravomoci na podřízené úřady
Auditor, účetní nejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro hospodářství
Architekt interiérů a krajiny, projektant, architekt Komory architektů ve spolkových zemích
Inženýři

 

Příslušnosti jsou ve spolkových zemích upraveny rozdílně.
Brémy: senátor pro stavebnictví
Bavorsko: krajská zastupitelství
Bádensko-Würrtembersko, Hesensko: prezídia vlády
Berlín: hospodářská oddělení krajských úřadů
Braniborsko, Sársko, Meklenbursko- Přední Pomořansko, Porýní-Falcko: příslušné zemské úřady příslušné pro hospodářství
Hamburk: úřady příslušné pro hospodářství
Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Sasko, Durynsko: komory inženýrů
Šlesvicko-Holštýnsko: zemští radové resp. primátoři
Nelékařské odborné zdravotnické profese Bádensko-Würrtembersko, Hesensko, Sasko: prezídía vlády
Bavorsko, Dolní Sasko: krajská zastupitelstva
Berlín, Braniborsko, Hamburk, Porýní-Falcko, Sársko, Šlesvicko-Holštýnsko, Sasko-Anhaltsko: zemské úřady příslušné pro otázky zdravotnictví
Brémy: nejvyšší zemské úřady příslušné pro otázky zdravotnictví
Meklenbursko-Přední Pomořansko: zemský zkušební úřad pro léčebné profese
Severní Porýní-Vestfálsko: zdravotní úřady
Durynsko: Durynský zemský správní úřad

Lékařilékařské komory spolkových zemíZubní lékařikomory zubních lékařů spolkových zemíLékárnícinejvyšší úřady zemí příslušné pro otázky zdravotnictvíVeterinářiSpolková komora veterinářůŘemeslnícinejvyšší úřad příslušné země SRN pro hospodářské otázky, může delegovat pravomoci na podřízené úřadyUčitelénejvyšší úřad příslušné země SRN příslušný pro školství, může delegovat pravomoci na podřízené úřady

 

Kontaktní místa pro další informace

Zentralstelle für ausländisches Bildungswesen
im Sekretariat der Ständigen Konferenz der Kultusminister der Länder
(Ústředí pro zahraniční vzdělávání
v sekretariátu stálé konference ministrů školství zemí)
Lennéstr. 6
53113 Bonn
Tel. 0049/228/501200

Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit
Spolkové ministerstvo hospodářství a práce
Scharnhorststr. 36
10115 Berlín
Paní Vera Stahl
Tel.: 0049/30/20146356

V. Sociální otázky

Budou se moci státní příslušníci z kandoidátských zemi po vstupu opřít o sociální systémy v Německu (podpora v nezaměstnanosti, důchod) ?

Každý, kdo v Německu právoplatně vykonává zaměstnání, podléhá předpisům o pojistné povinnosti v Německu. Platí to rovněž pro státní příslušníky kandidátských zemí.
Nezaměstnaní z kandidátských zemí nemají – stejně jako nezaměstnaní z ostatních členských zemí – podle komunitárních pravidel nárok na dávky z německého sociálního systému, pokud jdou do Německa za účelem hledání práce.

Důchodci z kandidátských zemí mají – stejně jako důchodci z ostatních členských zemí – podle směrnice Rady z 28. června 1990 (90/365/EHS) respektive podle vnitrostátního nařízení o volném pohybu ES ze 17. července 1992 právo na pobyt v Německu pouze tehdy, jestliže během pobytu nemusí nárokovat sociání pomoc a mají zdravotní pojištění pokrývající všechna rizika.

Budou se moci němečtí státní příslušníci po vstupu opřít o sociální systémy kandidátských zemí ?

Komunitární úpravy platí také pro německé nezaměstnané a důchodce v kandidátských zemích.

Jak je upraveno přistěhování rodin státních příslušníků z kandidátských zemí do Německa ?

Rodinní příslušníci mají – odvozené – právo na pobyt za podmínky, že osoba, jejímiž rodinnými příslušníky jsou, má sama oprávnění k pobytu a poskytne přiměřené bydlení. Rodinnými příslušníky jsou manželka/manžel, příbuzní v sestupné linii, kteří ještě nedosáhli 21 let, příbuzní v sestupné a vzestupné linii, kterým zaopatření poskytuje osoba oprávněná k pobytu nebo její manžel/manželka. Druhové/družky mají pokud jde o přicestování a pobyt rovné postavení jako manželé/manželky. Rodinní příslušníci, kteří nejsou státními příslušníky členské země, podléhají i nadále vízové povinnosti.

Rubriky

Pro více informací




[fts_twitter tweets_count=2 cover_photo=no stats_bar=no show_retweets=no show_replies=no search=#Germany]